Dnes radí...

JUDr. Pavel Berger

office@akberger.cz

Dotazy formulujte obecně.

Informativní rady nenahrazují poskytování právních služeb v konkrétní věci ani rozbory složitějších právních otázek.

Váš dotaz můžete vložit zde

JUDr. Stanislav Keršner
Dobrý den, před rokem jsem koupil od nejmenované společnosti nemovitost, řádně jsem zaplatil kupní cenu, dle mého názoru byla cena obvyklá. Před osmi měsíci Krajský soud v Ostravě rozhodl o úpadku společnosti a následně prohlásil konkurs. Jmenovaný správce označil kupní smlouvu za neúčinný právní úkon a minulý týden mi byla doručena žaloba na odporovatelnost právního úkonu-předmětné kupní smlouvy. Jak se mohu bránit ?

Váš dotaz není zcela konkrétní, neboť neobsahuje právní důvod, na základě kterého správce považuje uzavření kupní smlouvy za neúčinný právní úkon. Problematiku neúčinných právních úkonů upravuje ust. § 235 - § 242 IZ, přičemž se jedná o problematiku poměrně komplikovanou. Obecně jsou neúčinné právní úkony definovány v § 235 IZ jakožto úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Insolvenční zákon dále definuje konkrétní skutkové podstaty, které navazují na obecnou definici neúčinnosti, a to neúčinnost právních úkonů bez přiměřeného protiplnění (§ 240 IZ), neúčinnost zvýhodňujících právních úkonů (§ 241 IZ) a neúčinnost úmyslně zkracujících právních úkonů (§ 242 IZ). Každá ze skutkových podstat má svá specifika v uvedených ustanoveních podrobně vymezená. Insolvenční správce ve své odpůrčí žalobě by měl označit konkrétní důvod, pro který považuje předmětný úkon za neúčinný. Pokud byla, jak uvádíte, kupní cena sjednána ve výši obvyklé a byla řádně uhrazena na účet dlužníka, není Vaše výchozí pozice špatná, nicméně věc bude soudem posuzována komplexně dle konkrétních okolností, přičemž rozhodující faktory jsou zejména následující:
• ekonomický stav dlužníka v okamžiku uzavření kupní smlouvy, zda byl v daném okamžiku v úpadku,
• zda se jednalo pouze o část majetku dlužníka nebo naopak byla nemovitost podstatnou částí jeho majetku,
• zda se zpeněžením nemovitosti zkrátilo uspokojení ostatních věřitelů,
• zda byla kupní cena opravdu obvyklá (lze očekávat vypracovnání znaleckého posudku).
Pokud Vám ještě neuplynula lhůta k podání přihlášky, doporučuji uplatnit přihlášku pohledávky na zaplacení kupní ceny, vázanou na podmínku, že kupní smlouva bude pravomocně přislušným soudem shledána za neúčinný právní úkon a nemovitost následně správcem zpeněžena. V řízení o odpůrčí žalobě by bylo nanejvýš vhodné nechat se zastupovat advokátem.

JUDr. Pavel Berger
Dobrý den, v době kdy u mě probíhalo insolvenční řízení mi byla z výplaty strhávána exekučně částka od prosince min. roku do května tohoto roku pro společnost Smart-hypo. Navrácení částky 30.000kč mi od jara tohoto roku střídavě slibují nebo tvrdí, že byla odeslána na špatný účet mého insolvenčního správce. Zajímal by mě správný postup, jak peníze získat zpět a zda je promlčecí lhůta. Děkuji

Dobrý den, se zahájením insolvenčního řízení je mimo jiné spojen účinek spočívající v tom, že výkon rozhodnutí či exekuci, která byl postihovala majetek dlužníka, jakož i jiný majetek, který náleží do majetkové podstaty, lze nařídit, nelze jej však provést. Z uvedeného vyplývá, že částky, které byly postiženy exekučně, nebyly sráženy po právu a měly být příjmem majetkové podstaty. Je věcí insolvenčního správce, aby exekutora k vydání takto sražených částek vyzval a získal je jako příjem majetkové podstaty. Ohledně promlčecí doby je možné uvést, že se jedná o majetkový prospěch věřitele (společnost Smart-hypo) získaný plněním z právního důvodu, který odpadl zahájením insolvenčního řízení a takové plnění je bezdůvodným obohacením. V tomto případě stanoví zákon 2 letou subjektivní promlčecí lhůtu a 3 letou lhůtu objektivní. S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát

JUDr. Michal Žižlavský
Dobrý den, jsme organizační složkou rakouské společnosti, která podala minulý týden návrh na svou insolvenci. Jakým způsobem bude insolvenční řízení přeneseno do ČR? Odhaduji, že společnost nevyplatí mzdy za běžný měsíc, zaměstnanci by tudíž potřebovali uplatnit své nároky na ÚP. Děkuji

V ČR bude zřejmě možno zahájit tzv. vedlejší úpadkové řízení. Přeshraniční úpadková řízení jsou ale poměrně složitou záležitostí. Existuje více variant postupu podle konkrétní situace. Co se týče základní právní úpravy, daný případ (cizí prvek, založený rakousko-českým vztahem) se řídí Nařízením Rady (ES) č. 1346/2000 o úpadkovém řízení ze dne 29. května 2000.

JUDr. Pavel Berger
Dobrý den, nestihli jsme podat včas přihlášku do insolvenčního řízení. Soud mezitím povolil reorganizaci. Máme ještě nějakou možnost pohledávku uplatnit?

Dobrý den, předně je nutno všem věřitelům doporučit, aby své přihlášky podávali ve lhůtě stanovené soudem. Tato lhůta nesmí být kratší 30 dnů a delší 2 měsíců. K přihláškám, které jsou podány později, insolvenční soud nepřihlíží a takto uplatněné pohledávky se v insolvenčním řízení neuspokojují.
Uvedl-li dlužník Vaši pohledávku v seznamu svých závazků, existuje zde možnost podle zákona č. 593/1992 Sb., zákon o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, vytvořit opravnou položku v příslušném zdaňovacím období. Zákon o rezervách na tuto pohledávku pohlíží stejně jako na pohledávku přihlášenou.

JUDr. Pavel Berger
Dobrý den, chtěla bych se zeptat, zda při prodeji majetku v insolvenčním řízení musí být insolvenčním správccem z prodeje tohoto majetku odvedena DPH. A pokud ano, odvádí se DPH v plné výši, i když ostatní pohledávky se uspokojují třeba jen poměrně? Děkuji za Vaši odpověď.

Dobrý den, při prodeji majetku v insolvenčním řízení musí insolvenční správce nejdříve zjistit o jaký majetek se jedná a zda byl při jeho nákupu uplatněn odpočet na DPH. Pokud tomu tak je, musí být při prodeji DPH odvedena. DPH se v takovém případě odvádí v zákonem stanovené výši a to bez ohledu na míru uspokojení věřitelů v rámci daného insolvenčního řízení.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát

JUDr. Michal Žižlavský
Dobrý den,
slyšel jsem, že příští rok dochází ke změnám v odpovědnosti jednatele s.r.o. za to, když nepodá včas insolvenční návrh. Souhlasí to? Může jednatel ručit i svým osobním majetkem?
Děkuji za odpověď.

Informace souhlasí. 1.1.2012 dochází k významné změně v insolvenčním právu. Jednateli dlužníka a některým dalším osobám vzniká povinnost podat insolvenční návrh při předlužení firmy. Dříve zde byla tato povinnost jen v případě platební neschopnosti. Platební neschopnost věřitelé vidí. Mají stejnou možnost a tedy stejnou odpovědnost za řešení tohoto stavu jako jednatel dlužníka. Předlužení nevidí. Neznají celkovou ekonomickou kondici firmy dlužníka. Proto zákon stíhá opožděné podání insolvenčního návrhu v případě předlužení tvrdou osobní odpovědností jednatelů dlužníka. Jednatelé odpovídají neomezeně celým svým majetkem. Mohou se také dopustit trestného činu, pokud nepodají včas insolvenční návrh. Pokud Vás tato problematika blíže zajímá, doporučuji Vám seminář ASIS, který se koná dne 14.12.2011 v Justiční akademii Ministerstva spravedlnosti pod názvem Insolvence v roce 2012 - aktuální otázky z pohledu malého a středního podnikatele. Bližší informace získáte na adrese tajemnik@asis.cz

Mgr. Adam Sigmund
Notre entreprise (siège a Paris) coopérait avec son partenaire tchéque, qui a malheureusement tombé en faillite. Maintenant nous avons obtenu l´information, que la situation serra resolue par la procedure de „REORGANIZACE“ (en tchéque). Nous ne sommes pas sur, s´il s´agit de la liquidation judiciaire ou plutôt du redressement judiciaire.

Il est impossible de comparer les procédures de faillite tchéques avec les procédures de faillite françaises, car il s´agit des regulations nationales différentes. De toutes façon la procédure tchéque de « reorganizace » est très similaires à la procédure française du redressement judiciaire suivant la législation française - l´article 1er de la loi du 25 janvier 1985 - Il est institué une procédure de redressement judiciaire destinée à permettre la sauvegarde de l'entreprise, le maintien de l'activité et de l'emploi et l'apurement du passif. Le redressement judiciaire est assuré selon un plan arrêté par décision de justice à l'issue d'une période d'observation. Ce plan prévoit, soit la continuation de l'entreprise, soit sa cession. La liquidation judiciaire peut être prononcée sans ouverture d'une période d'observation lorsque l'entreprise a cessé toute activité ou lorsque le redressement est manifestement impossible.

Mgr. Adam Sigmund
Dobrý den, mám za kol na VŠ literární rešerši na téma "úpadek, insolvence, stav předlužení" můžete mi, prosím, doporučit několik autorů, kteří se problematice věnují? Ideálně v českém jazyce. Děkuji

Na toto téma byly napsány komentáře k insolvenčnímu zákonu; a to zejména ze strany soudců Jana Kozáka a Petra Budína, dále Jaroslava Zelenky a Jolany Maršíkové. Pěknou monografii z pohledu právníka s ekonomickým vnímáním publikoval advokát Tomáš Richter. Na toto téma napsal řadu článků rovněž kolega insolvenční správce Michal Žižlavský i další správci z Asociace insolvenčních správců. Příspěvky s touto tematikou vycházejí pravidelně zejména v Bulletinu advokacie či v Konkursních novinách.

JUDr. Pavel Berger
Dobrý den, měl bych zájem o koupi například osobních vozů z insolvence. Je možné si někde prohlédnout nabídku prodávaných předmětů? Děkuji za odpověd.

Dobrý den, v současné době neexistuje komplexní databáze, která by zahrnovala soupis osobních vozů z majetkových podstat jednotlivých insolvenčních řízení nebo jiných věcí. Asociace insolvenčních správců, která na profesním základě sdružuje insolvenční správce působící v ČR však takový projekt v současné době připravuje. Dovoluji si Vás proto odkázat na www.asis.cz.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát

JUDr. Pavel Berger
Může konkursní správce rozhodnout v níže popsané záležitosti rozhodnout bez věřitelů? Jaká má práva konkursní správce?

Ve Vašem dotazu absentuje popsaná záležitost, na kterou odkazujete. Proto si dovolím odpovědět v obecné rovině, zda insolvenční správce může rozhodovat záležitosti bez věřitelů. Obecně platí, že insolvenční správce jedná svým jménem na účet dlužníka, pokud na něho přešlo oprávnění nakládat s majetkovou podstatou. Tímto jednáním jsou zejména právní úkony, jimiž insolvenční správce zpeněžuje majetkovou podstatu nebo s ní jinak nakládá. Za účelem naplnění základních zásad insolvenčního řízení musí insolvenční správce, kromě výjimek stanovených zákonem, v každodenní praxi činit samostatně právní úkony a rozhodovat bez věřitelů. Za takové právní úkony a rozhodnutí insolvenční správce odpovídá za škodu nebo jinou újmu, kterou dlužníku, věřitelům nebo třetím osobám způsobil tím, že při výkonu své funkce porušil povinnosti, které mu jsou uloženy zákonem nebo rozhodnutím soudu, jakož i tím, že při jejím výkonu nepostupoval s odbornou péčí.
Pokud jde o druhou část Vašeho dotazu, jaká má práva insolvenční správce, tak nutno podotknout, že okruh práv, ale i povinností insolvenčního správce je značně široký a obsáhlý a to ve všech fázích insolvenčního řízení. Insolvenční správce je zejména povinen při výkonu funkce postupovat svědomitě a s odbornou péčí. Je povinen vyvinout veškeré úsilí, které lze po něm spravedlivě požadovat, aby věřitelé byli uspokojeni v co nejvyšší míře. Insolvenční správce musí hájit tzv. společný zájem věřitelů. V podrobnostech je nutno odkázat na platnou právní úpravu.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát