Dnes radí...

JUDr. Pavel Berger

office@akberger.cz

Dotazy formulujte obecně.

Informativní rady nenahrazují poskytování právních služeb v konkrétní věci ani rozbory složitějších právních otázek.

Váš dotaz můžete vložit zde

JUDr. Michal Žižlavský
Dobrý den, prosím o radu v následující věci. Podal jsem jako žalobce na mého dlužníka žalobu na zaplacení dluhu. Před ukončením sporu byl ale na dlužníkův majetek prohlášen konkurz, nicméně původní spor přerušen nebyl, místo dlužníka se usnesením soudu stal účastníkem řízení insolvenční správce. Spor jsem vyhrál a soud nařídil žalovanému (IS), aby mi zaplatil náhradu nákladů do 3 dnů od právní moci rozsudku. To se však zatím nestalo. Otázka je, kdy má IS povinnost zaplatit mi náklady řízení. Je to dle požadavku soudu, nebo je to až po zpeněžení majetkové podstaty dlužníka? Děkuji M.M.

Prohlášením konkursu se přerušují soudní řízení o právech a povinnostech, které mají být uspokojeny z podstaty, jejichž účastníkem je dlužník. To je i váš případ. K přerušení řízení dochází přímo ze zákona. Pokud by došlo v přerušeném řízení bez dalšího k vydání rozhodnutí, šlo by dle mého názoru o nulitní akt, který by IS nezavazoval k úhradě pohledávky. Zákon ale umožňuje při splnění zákonných podmínek pokračování v přerušeném řízení. Pokud šlo o tuto situaci, pak je IS rozhodnutím soudu vázán. Dokud však nemá prostředky v majetkové podstatě, není povinen plnit (ze svého). Plnit bude teprve až prostředky získá zpeněžením majetkové podstaty dlužníka.

JUDr. Michal Žižlavský
Dobrý den pane doktore.Jsem spolumajitelkou krejčovské dílny,1/3.Přestala jsem v ní podnikat.Další dvě spolumajitelky mi odmítají platit nájemné v místě a čase obvyklé za můj třetinový díl.Odmítají i sepsání jakekoliv smlouvy o užívání mého třetinového podílu, ve kterém dále podnikají a vytváří zisk,Jaká jsou má práva,jak se jich mohu domoci.Děkuji za radu a odpověď.

Z dotazu není zřejmé, zda jde o podíl na nemovitostech nebo na právnické osobě, která provozuje krejčovskou dílnu. Základní pravidlo zní v obecné rovině tak, že pokud někdo něco užívá nad rámec svého podílu, je povinen vydat obohacení tomu, na jehož úkor získává prospěch. Pokud povinný neplatí dobrovolně, lze podat žalobu na zaplacení u příslušného soudu. Před podáním žaloby je vhodné konkrétní věc podrobně konzultovat s advokátem. Jinak hrozí neúspěch v soudním sporu a vznik povinnosti hradit náklady sporu.

Mgr. Adam Sigmund
Vážení, dovolte mi se na Vás obrátit s dotazem týkající se přihlášení pohledávky do insolvenčního řízení. Podal jsem společně se svou ženou návrh na povolení oddlužení, návrh byl insolvenčním soudem přijat. Řízení jsou vedena samostatně. Jeden z mých věřitelů přihlašuje svou pohledávku - dle smlouvy o poskytnutí úvěru (úvěr společný s mou ženou). Věřitel přihlašuje pohledávku dvakrát, jak v mém insolvenčním řízení, tak v insolvenčním řízení mé ženy. Jak může dlužník postupovat, aby v rámci oddlužení nezaplatil tento úvěr dvakrát? Má možnost insolvenční správce popřít každému polovinu zmíněné přihlášené pohledávky? Mnohokrát děkuji za odpověď.

Situace, kterou popisujete, dle mého názoru nasvědčuje zrušení konkursu. O tom by měl insolvenční soud rozhodnout i bez návrhu, neboť neexistuje stav úpadku a není zde žádný přihlášený věřitel. Jinými slovy platí, že prvotní osvědčení stavu úpadku bylo v průběhu řízení vyvráceno a předpokládám, že ani následně nenastal nově stav úpadku na základě nových skutečností. Pro dlužníka z uvedeného plyne, že bude opět obnoveno jeho dispoziční oprávnění a bude moci znovu pokračovat ve své dřívější činnosti. Za dlužníka, který je právnickou osobou, jednají opět jeho statutární orgány nebo likvidátor, jde-li o právnickou osobu v likvidaci. Přerušení likvidace právnické osoby končí. Po zrušení konkursu lze podat návrh na výkon rozhodnutí nebo exekuci pouze pro zjištěnou neuspokojenou pohledávku, kterou dlužník nepopřel. Ve Vámi popisovaném případě však nebudou pohledávky věřitelů zjištěny.

JUDr. Pavel Berger
Dobrý den,
bývalý majitel v roce 2009 vyvedl z majetku společnosti nemovitost v mnoha milionové hodnotě do jiné společnosti. Teď se naše společnost dostala do platební neschopnosti s majitelem novým a chtěla jsem se dotázat, zda insolvenční správce tento vyvedený majetek může navrátit zpět k nám do společnosti, stejně tak, že bývalý majitel uzavíral mezi svými společnostmi nevýhodné smlouvy z pohledu naší společnosti.Můžete mi prosím říci, jaký by byl teoretický postup? Vřele děkuji J.K.

Dobrý den, insolvenčnímu správci v insolvenčním řízení náleží právo domáhat se tzv. odpůrčí žalobou neúčinnosti dlužníkových právních úkonů. Těmito úkony jsou právní úkony, kterými dlužník zkracuje možnost uspokojení věřitelů nebo zvýhodňuje některé věřitele na úkor jiných. Zákon stanoví povinnost vydat do majetkové podstaty dlužníkovo plnění z neúčinných právních úkonů osobám, v jejichž prospěch byl neúčinný právní úkon učiněn nebo které z něho měly prospěch. Popsané jednání bude mít bezpochyby i trestněprávní rozměr, kdy jednání bývalého majitele by mohlo být kvalifikováno jako trestný čin způsobení úpadku podle § 224 tr. zák. Je tedy v dispozici insolvečního správce, zda ve věci podá příslušnou odpůrčí žalobu a uváží i podání trestního oznámení.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát

JUDr. Pavel Berger
Dobrý den, pane doktore. Prosím o informaci, zda pohledávka pronajímatele (věřitele) z titulu neuhrazeného nájemného (z nájemní smlouvy uzavřené úpadcem ještě před rozhodnutím o úpadku, a následně nevypovězené po rozhodnutí o úpadku osobou s dispozičními oprávněními), která vznikla v období po uplynutí lhůty pro přihlášení pohledávek stanovené v rozhodnutí o úpadku, ale před ještě rozhodnutím insolvenčního soudu o řešení úpadku formou konkursu, má skutečně být uplatněna formou přihlášky, jak vyplývá z textu ustanovení § 256 odst. 3 IZ (pohledávka za dobu před prohlášení konkursu se uplatňuje pouze přihláškou pohledávky) ? Jeví se to být nemožné, když v době pozdějšího prohlášení konkursu již uplynula lhůta pro podání přihlášky stanovené v dřívějším rozhodnutí o úpadku. Teoreticky by připadalo do úvahy pohledávku přihlásit ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku tuto tehdy budoucí pohledávku na budoucí nájemné jako pohledávku podmíněnou, nesplatnou, ale spíše se mi jeví být pohledávkou dle § 168 odst. 2 písm. g) IZ, tj. za majetkovou podstatou. Existuje judikatura, která by se zabývala výkladem předmětných ustanovení? Děkuji

Dobrý den, dle mého názoru bylo třeba tuto pohledávku přihlásit jako pohledávku podmíněnou a to ve lhůtě stanovené v rozhodnutí o úpadku. Pokud by měla pohledávka být posouzena v režimu zapodstatové pohledávky, jak uvádíte, muselo by se jednat o pohledávku, která vznikla po zahájení insolvenčního řízení (nebo po vyhlášení moratoria).
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát

JUDr. Michal Žižlavský
Dobrý den, pane doktore. Máme zájem o koupi nemovitosti, kterou inzeruje insolvenční správce. V katastru nemovitostí jsme zjistili, že na nemovitosti vázne smluvní zástavní právo a řada exekucí. Lze tuto situaci nějak vyřešit ?

Pokud je nemovitost zpeněženována z majetkové podstaty dlužníka insolvenčním správcem, pak v souladu s ustanovením § 299 odst. 2 insolvenčního zákona zanikají veškerá zajištění pohledávek za dlužníkem, a to i v případě, že věřitel řádně nepodal přihlášku své zajištěné (zastavené) pohledávky ve stanovené lhůtě do insolvenčního řízení. Stejně tak zpeněžením zanikají podle § 285 odst. 1 insolvenčního zákona účinky nařízení výkon rozhodnutí nebo exekuce a věcná břemena, která zatěžují zpeněžovaný majetek a která jsou podle insolvenčního zákona v insolvenčním řízení neúčinná. V daném případě tedy zpeněžením nemovitosti zástavní právo zanikne, jeho zánik je insolvenční správce povinen oznámit příslušnému katastrálnímu úřadu. V případě, že správce bude nemovitost převádět kupní smlouvou, doporučuji Vám, aby jste si prověřili, zda byl k převodu dán předchozí souhlas věřitelského výboru dlužníka a souhlas příslušného insolvenčního soudu dle § 289 odst. 1 insolvenčního zákona. Rovněž bude-li nemovitost zpeněžována veřejnou dražbou, ověřte si, zda smlouva o provedení veřejné dražby byla schválena věřitelským výborem.

JUDr. Michal Žižlavský
Platí stále níže uvedená odpověď na již jednou položenou otázku - máme stejný problém...nebo došlo k nějaké nobvelizaci zákona IZ. Děkuji za odpověď Václavů
8/4/2010 - JUDr. Michal Žižlavský

Vážený pane doktore, může insolvenční správce zpochybnit smlouvy, které dlužník uzavřel ještě před zahájením insolvenčního řízení? Pokud ano, jak dlouho zpětně může insolvenční správce jít? Dekuji za odpověď.
Ano, správce může zpochybnit smlouvy, uzavřené dlužníkem až 5 let zpětně od zahájení insolvenčního řízení. Jde o 1 rok obecně, 3 roky v případě osoby blízké dlužníkovi nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern (§ 241 odst. 4 insolvenčního zákona) a 5 let při úmyslném jednání (§ 242 odst. 3 insolvenčního zákona).

Ano, plati stale ma odpoved z dubna lonskeho roku. Pravni uprava se nezmenila. Mame jen nove zkusenosti s incidencnimi spory, ve kterych se resi poskozovani veritelu nebo vyvadeni majetku dluznika..

Mgr. Jiří Šebesta
Dobrý den pane doktore,

ráda bych se vás zeptala, jak bych měla postupovat v insolvenčním řízení.
Měla bych zájem o majetek fyzické osoby, která je v insolvenci a nakonec se rozhodlo o konkurzu jeho majetku. Mohl by jste mi prosím poradit, jak mam postupovat? Předem Vám děkuji. S pozdravem Lucie

Nabývání majetku z majetkové podstaty nic nebrání, kromě výjimek uvedených v § 295 insolvenčního zákona. Toto ustanovení zakazuje nabývání majetku z majetkové podstaty dlužníku, osobám jemu blízkým, osob, které s dlužníkem tvoří koncern, dále pak vedoucím zaměstnancům dlužníka, osobám, které vykonávaly v posledních 3 letech před zahájením řízení rozhodující vliv na provoz dlužníkova podniku, společníkům dlužníka, jeho akcionářům, prokuristům a rovněž členům a náhradníkům věřitelského výboru, přičemž v tomto případě může schůze věřitelů výjmečně udělit s nabytím majetku souhlas. V případě, že nejste v žádném z výše uvedených poměrů ve vztahu k osobě dlužníka, můžete bez dalších překážek nabývat majetek z majetkové podstaty. Informujte se přímo u insolvenčního správce, jakou formou a v jakém časovém horizontu hodlá majetek dlužníka zpeněžit, případně mu zašlete svoji poptávku.

JUDr. Stanislav Keršner
Dobrý den, pane doktore. Máme zájem o koupi nemovitosti, kterou inzeruje insolvenční správce. V katastru nemovitostí jsme zjistili, že na nemovitosti vázne smluvní zástavní právo a řada exekucí. Lze tuto situaci nějak vyřešit ?

Pokud je nemovitost zpeněženována z majetkové podstaty dlužníka insolvenčním správcem, pak v souladu s ustanovením § 299 odst. 2 insolvenčního zákona zanikají veškerá zajištění pohledávek za dlužníkem, a to i v případě, že věřitel řádně nepodal přihlášku své zajištěné (zastavené) pohledávky ve stanovené lhůtě do insolvenčního řízení. Stejně tak zpeněžením zanikají podle § 285 odst. 1 insolvenčního zákona účinky nařízení výkon rozhodnutí nebo exekuce a věcná břemena, která zatěžují zpeněžovaný majetek a která jsou podle insolvenčního zákona v insolvenčním řízení neúčinná. V daném případě tedy zpeněžením nemovitosti zástavní právo zanikne, jeho zánik je insolvenční správce povinen oznámit příslušnému katastrálnímu úřadu. V případě, že správce bude nemovitost převádět kupní smlouvou, doporučuji Vám, aby jste si prověřili, zda byl k převodu dán předchozí souhlas věřitelského výboru dlužníka a souhlas příslušného insolvenčního soudu dle § 289 odst. 1 insolvenčního zákona. Rovněž bude-li nemovitost zpeněžována veřejnou dražbou, ověřte si, zda smlouva o provedení veřejné dražby byla schválena věřitelským výborem.

JUDr. Daniel Ševčík, Ph.D.
Dobrý den, společnost, s níž jsme byli ve smluvním vztahu a které jsme poskytovali služby (provoz kanalizace, čistírna odpadních vod apod.), nám přestala platit, proto jsme v prosinci 2008 odstoupili od smlouvy. V březnu 2009 bylo zahájeno insolvenční řízení, v němž jsme přihlásili pohledávky na základě faktur vystavených za služby poskytnuté po našem odstoupení od smlouvy, tyto byly správcem uznány v plné výši. Úpadek byl prohlášen v srpnu 2009. Nicméně ačkoliv nechceme, kanalizační služby a služby ČOV poskytujeme v areálu patřícím úpadci i nadále, protože není technicky možné úpadce "odstřihnout". I po prohlášení úpadku nám tak vzniká pohledávka. Areál úpadce využívají jeho nájemci, naše služby tak jsou přijímány. Dotaz zní, jestli pohledávku na základě takového titulu lze podřadit pod některou z pohledávek za majetkovou podstatou (§ 168 pdst. 2 b)) nebo jim na roveň postavené (§ 169 odst. 1 f)) a pokud nelze, znamená to, že máme smůlu? Děkuji, Marta Nováková

Záleží na tom, na jakém základě tyto služby poskytujete a komu, tedy jaký je smluvní vztah, z jehož titulu tak činíte a kdo je konzumentem tohoto plnění. Pokud nemáte smluvně tyto otázky ošetřeny a jde o bezesmluvní vztah, skutečně riskujete, že budete muset prokazovat toho, kdo se na váš úkor obohatil a domáhat se tzv. náhrady za bezdůvodné obohacení spočívající ve výkonech, směrované vůči subjektům, které měly z vaší činnosti prospěch ( což nemusí být nutně dlužník jako vlastník areálu ). Vůči jiným osobám by šlo o proceduru s oporou nároku v § 458 odst. 1 občanského zákoníku, pokud by šlo o obohacení na straně dlužníka, pak by nastupoval režim insolvenčního zákona, konkrétně jeho § 168 odst. 2 písm. f) v kombinaci s písm. b) - tato konstrukce je ale v daném případě argumentačně poměrně náročná. Lze proto z vašeho pohledu jen doporučit co nejdříve zakotvit režim vašich dodávek smluvně, ať již s dlužníkem či jednotlivými nájemci nebo i pověřeným správcem areálu, který bude jednotlivé uživatele rozúčtovávat.