Dnes radí...

JUDr. Pavel Berger

office@akberger.cz

Dotazy formulujte obecně.

Informativní rady nenahrazují poskytování právních služeb v konkrétní věci ani rozbory složitějších právních otázek.

Váš dotaz můžete vložit zde

Mgr. Jiří Šebesta
Dobrý den,ráda bych se zeptala, zda se nezměnil přístup soudů k možnosti podat návrh na oddlužení u osoby podnikající jako drobná OSVČ, která nemůže dostát svým závazkům z důvodu druhotné platební neschopnosti svých zákazníků. Přichází u této osoby v úvahu oddlužení? Děkuji M.C.

Domnívám se, že postup soudů není možné změnit, neboť zákon ve svém ustanovení § 389 jasně říká, že návrh na oddlužení může podat pouze dlužník, který není podnikatelem. Bohužel i pro drobné podnikatele připadá v úvahu řešení úpadku pouze formou konkursu (ve výjimečných případech lze uvažovat i o reorganizaci). Zákon nepřipouští oddlužení závazků, které vznikly z podnikání.

Mgr. Jiří Šebesta
Dobrý den, chtěl by ch se zeptat, zda je stanovena nějaká časová lhůta pro uspokojení pohledávek věřitelů na náhradu nevyplacené mzdy v insolvenčním řízení. Na dlužníka byl vyhlášen konkurz 30.12.2010 a do dnešního dne nemám od insolvenčního správce žádnou informaci o řešení pohledávky, kterou jsem do insolvečního řízení přihlásil a byla dlužníkem uznána. Děkuji.

Insolvenční zákon nestanoví žádnou lhůtu pro uspokojení pracovně-právních pohledávek. Jedná se o pohledávky postavené naroveň pohledávkám za majetkovou podstatou dle ustanovení § 169 odst. 1. Tyto pohledávky se dle § 169 odst. 2 uspokojují v plné výši kdykoli po rozhodnutí o úpadku. To znamená, že insolvenční správce je oprávněn rozhodnout, kdy tyto pohledávky věřitelům zaplatí. To se v praxi odvíjí od toho, zda se majetkové podstatě vůbec finanční prostředky nachází. Vhodné je kontaktovat insolvenčního správce a informovat se o stavu majetkové podstaty.

JUDr. Michal Žižlavský
Sazka insolvenční řízení
ochrana kaucí obstaravatelů

Otázkou je, zda mají kauce obstaravatelů nějakou zvláštní ochranu. Nemám dostatek informací ke smluvnímu a právnímu základu těchto kaucí. Myslím, že z pohledu obligačního práva nebude právo na vrácení kauce ničím jiným nežli pohledávkou toho, kdo kauci složil (věřitel) vůči tomu, u koho byla kauce složena (dlužník). Pohledávka na vrácení kauce zřejmě vzniká teprve nastanou-li určité právní skutečnosti (nevím jak jsou definovány). Vznikla-li pohledávka na vrácení kauce před rozhodnutím o úpadku, považuji za bezpečnější přihlásit ji u insolvenčního soudu ve lhůtě uvedené v rozhodnutí o úpadku. Zmeškání této lhůty nelze prominout. To platí i pokud by již existující pohledávka nebyla zatím splatná. Pro úplnost podotýkám, že přihláška pohledávky je žalobou svého druhu. Na tom nic nemění to, že se podává na stanoveném formuláři. Přihláška musí obsahovat dostatečná tvrzení, z nichž lze existenci pohledávky dovodit. Nestačí přitom rozhodné skutečnosti pouze tvrdit, musejí být připojeny listiny, které vznik pohledávky osvědčují.

Mgr. Jiří Šebesta
Dobrý den, jsem ručitelem společnosti, která je v úpadku, věřitel pohledávku vůči této společnosti nepřihlásil, dočetl jsem se, že mlhu tuto pohledávku přihlásit sám jako podmíněnou, takže já sám se do přihlášky uvedu jako veřitel? Jako důvod vzniku uvedu ručitelské prohlášení? Jako další skutečnosti vztah dlužníka a veřetele? Podmíněná uvedu ano a jako popis podmínky uvedu co? děkuji Filip Malý

Tento postup je správný. Vy jakožto osoba ručitele jste oprávněna do insolvenčního řízení přihlásit tuto pohledávku, a to za splnění dvou podmínek. Přihlášku je možné přihlásit pouze jako podmíněnou a pouze v případě, že ji nepřihlásí sám věřitel. Do přihlášky uveďte všechny rozhodné okolnosti. Pohledávka je podmíněná právě z důvodu ručení, doložte k přihlášce příslušné listiny, které tuto skutečnost dokládají. Důvodem vzniku pohledávky je vylíčení rozhodných skutečností, na základě kterých pohledávka vznikla. V případě, že samotný věřitel by si tuto pohledávku do insolvenčního řízení přihlásil, Vaší možností je domáhat se uspokojení místo něj, to však pouze v případě, že jste již plnění za dlužníka poskytl. V takovém rozsahu, v jakém byste na dlužníka plnil, byste vstoupil do řízení jako nabyvatel pohledávky věřitele. Sám jste aktivně legitimován podat soudu návrh dle ustanovení § 18 insolvenčního zákona.

JUDr. Michal Žižlavský
Dobrý den, chtěla jsem se zeptat, máme dlužníka v úpadku, je mu povolena reorganizace. Stále s námi obchoduje. Můžeme s ním započítávat pohledávky a závazky, které vznikly po povolení reorganizace. Reorganizace je povolena od listopadu 2010. Pohledávky a závazky vznikly v lednu 2011 - tedy po povolení reorganizace. Děkuji. M. Hopfingerová

Jedna z novel insolvenčního zákona doplnila do textu zákona ustanovení, že od okamžiku zveřejnění návrhu na povolení reorganizace v insolvenčním rejstříku není přípustné započtení vzájemných pohledávek dlužníka a věřitele, ledaže insolvenční soud určí jinak předběžným opatřením (§ 324 odst. 3 insolvenčního zákona, v platném znění).

JUDr. Stanislav Keršner
Dobrý den, pane doktore. Máme zájem o koupi nemovitosti, kterou inzeruje insolvenční správce. V katastru nemovitostí jsme zjistili, že na nemovitosti vázne smluvní zástavní právo a řada exekucí. Lze tuto situaci nějak vyřešit ?

Pokud je nemovitost zpeněženována z majetkové podstaty dlužníka insolvenčním správcem, pak v souladu s ustanovením § 299 odst. 2 insolvenčního zákona zanikají veškerá zajištění pohledávek za dlužníkem, a to i v případě, že věřitel řádně nepodal přihlášku své zajištěné (zastavené) pohledávky ve stanovené lhůtě do insolvenčního řízení. Stejně tak zpeněžením zanikají podle § 285 odst. 1 insolvenčního zákona účinky nařízení výkon rozhodnutí nebo exekuce a věcná břemena, která zatěžují zpeněžovaný majetek a která jsou podle insolvenčního zákona v insolvenčním řízení neúčinná. V daném případě tedy zpeněžením nemovitosti zástavní právo zanikne, jeho zánik je insolvenční správce povinen oznámit příslušnému katastrálnímu úřadu. V případě, že správce bude nemovitost převádět kupní smlouvou, doporučuji Vám, aby jste si prověřili, zda byl k převodu dán předchozí souhlas věřitelského výboru dlužníka a souhlas příslušného insolvenčního soudu dle § 289 odst. 1 insolvenčního zákona. Rovněž bude-li nemovitost zpeněžována veřejnou dražbou, ověřte si, zda smlouva o provedení veřejné dražby byla schválena věřitelským výborem.

JUDr. Stanislav Keršner
Dobrý večer. Mám dotaz ohledně nemovitosti kterou jsme našli v inzerci a o kterou by jsme měli zájem. Podle inzerátu nemovitost prodáva insolvenční správce z důvodu insolvenčního řízení a podle katastrálního úřadu jsem si zjistil, že je u nemovitosti omezené vlastnické právo zátavním právem smluvním. Zajímalo by mě, co by to pro nás znamenalo. ? Děkuji Škoda

Pokud je nemovitost zpeněženována z majetkové podstaty dlužníka insolvenčním správcem, pak v souladu s ustanovením § 299 odst. 2 insolvenčního zákona zanikají veškerá zajištění pohledávek za dlužníkem, a to i v případě, že věřitel řádně nepodal přihlášku své zajištěné (zastavené) pohledávky ve stanovené lhůtě do insolvenčního řízení. Stejně tak zpeněžením zanikají podle § 285 odst. 1 insolvenčního zákona účinky nařízení výkon rozhodnutí nebo exekuce a věcná břemena, která zatěžují zpeněžovaný majetek a která jsou podle insolvenčního zákona v insolvenčním řízení neúčinná. V daném případě tedy zpeněžením nemovitosti zástavní právo zanikne, jeho zánik je insolvenční správce povinen oznámit příslušnému katastrálnímu úřadu. V případě, že správce bude nemovitost převádět kupní smlouvou, doporučuji Vám, aby jste si prověřili, zda byl k převodu dán předchozí souhlas věřitelského výboru dlužníka a souhlas příslušného insolvenčního soudu dle § 289 odst. 1 insolvenčního zákona. Rovněž bude-li nemovitost zpeněžována veřejnou dražbou, ověřte si, zda smlouva o provedení veřejné dražby byla schválena věřitelským výborem.

JUDr. Stanislav Keršner
Dobrý den pane doktore, jsem bývalým zaměstnancem společnosti, která je v úpadku a na její majetek byl prohlášen konkurs. Nedostal jsem zaplacenu mzdu za poslední tři měsíce pracovního poměru ani zákonné odstupné. Část mého nároku mi uhradil příslušný úřad práce, nicméně zbytek nezaplacené dlužné mzdy a odstupné činí ještě více než třicet tisíc. Nyní jsem z insolvenčního rejstříku zjistil, že lhůta k podání přihlášky pohledávky již marně uplynula. Co mohu ještě dělat ?

Pokud Váš nárok na zaplacení mzdy a odstupného není starší než 3 roky před rozhodnutím o úpadku ohledně Vašeho bývalého zaměstnavatele, pak se jedná podle § 169 odst. 1 písm.a) insolvenčního zákona o tzv. pohledávky postavené na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou, přičemž tyto pohledávky není zapotřebí přihlašovat. Podle § 203 odst. 1, 2 insolvenčního zákona se tyto pohledávky uplatňují vůči insolvenčnímu správci pořadem práva, tak jako by insolvenční správce byl v nich dlužníkem. Neuplatní-li dlužníkův zaměstnanec pracovněprávní pohledávku v jiné výši, pokládá se jeho pohledávka za uplatněnou ve výši vyplývající z účetnictví dlužníka nebo z evidence vedené podle zvláštních předpisů. Jinými slovy je tedy správce povinen Vaši pracovněprávní pohledávku evidovat a uspokojit. Z právní opatrnosti Vám nicméně doporučuji, abyste písemně svou pohledávku u správce uplatnil, neboť ne vždy dlužník vede účetnictví řádně a v souladu se zákonem (někdy dokonce správce nemá dokonce účetnictví k dispozici) a pak by Vaše pohledávka mohla být opomenuta při uspokojování. Nezbytným předpokladem k uspokojení Vaší pohledávky je nicméně stav majetkové podstaty, neboť nejsou-li v majetkové podstatě ani po jejím zpeněžení finanční prostředky v takovém rozsahu, aby mohly být uspokojeny všechny pohledávky za majetkovou podstatou a pohledávky jim postavené na roveň, uspokojují se pohledávky v pořadí dle § 305 odst. 2 insolvenčního zákona, přičemž nejdříve se uspokojuje odměna a hotové výdaje insolvenčního správce, pohledávky věřitelů vzniklé za trvání moratoria a další pohledávky specifikované v tomto ustanovení; ostatní pohledávky se uspokojují poměrně. Nebude-li tedy rozsah majetkové podstaty postačovat k úplnému uspokojení Vaší pohledávky, dojde k uspokojení pouze poměrnému, případně nemusí být Vaše pohledávka bohužel uspokojena vůbec.

JUDr. Michal Žižlavský
Dobrý den,

prosím o radu, na firmu dlužníka byl podán návrh na insolvenční řízení, jedná se o firmu s.r.o., firma dlužníka nám dluží přes 200 tis. (jedná se i o dluhy z r. 2008,2009) existuje ještě nějaký legální způsob jak z dlužníka ještě před zahájením insolvence dostat dlužnou částku nebo alespoň majetek (zboží) v hodnotě pohledávky ? Jakmile bude na dlužníka insolvence vyhlášena nemáme zřejmě žádnou šanci, že bude pohledávka uspokojena = dlužník má pohledávky např. u zdravotní pojišťovny a finančního úřadu v řádu více než 2 miliony Kč.Ještě prosím o vysvětlení, co znamená v tomto spojení bez zbytečného odkladu (zda lze podat žalobu za porušení = dlužník je v mínusu již několik let):
dlužník, který je právnickou osobou nebo fyzickou osobou – podnikatelem, a to:
* bez zbytečného odkladu poté, co se dozvěděl nebo při náležité pečlivosti měl dozvědět o svém úpadku. děkuji za radu, tedy jestli vůbec nějaké řešení existuje. Kubík Martin

Podáním insolvenčního návrhu bylo zahájeno insolvenční řízení. Po zahájení insolvenčního řízení lze pohledávky vůči dlužníkovi uplatnit pouze přihláškou u příslušného insolvenčího soudu (§ 109 insolvenčního zákona). Pokud se dlužník nachází v úpadku (objektivně, bez ohledu na to, zda již soud rozhodl o jeho úpadku), není možné zvýhodňování jednoho věřitele oproti ostatním. Pokud dlužník zvýhodní některého věřitele, může se dopustit trestného činu (§ 223 trestního zákoníku). Zvýhodněný věřitel může být spolupachatelem (§ 23 trestního zákoníku).
Pokud je dlužník v úpadku ve formě platební neschopnosti několik let, nesplnil zákonnou povinnost podat bez zbytečného odkladu insolvenční návrh (§ 98 insolvenčního zákona). V této souvislosti může v případě společnosti s ručením omezeným odpovídat za škodu jednatel (§ 99 insolvenčního zákona, případně § 194 odst. 5 a 6 za použití § 135 odst. 2 obchodního zákoníku).

JUDr. Daniel Ševčík, Ph.D.
DOBRÝ DEN PANE DOKTORE, MOJE MANŽELKA JE ZAPSÁNA JAKO VLASTNÍK POZEMKU A DOMU, KTERÝ JSME NEDÁVNO DOKONČILY. JE TO Z DŮVODU ŮVĚRŮ, KTERÝ JE ČERPÁN NA JEJÍ JMÉNO. NICMÉNĚ VŠECHNO PLATÍM JÁ. JAK BY PROBÍHALO VYPOŘÁDÁNÍ V PŘÍPADĚ ROZVODU MANŽELSTVÍ?...POZEMEK A TAKÉ DŮM, BYLY ZAPSÁNY AŽ PO UZAVŘENÍ NAŠEHO MANŽELSTVÍ. DĚKUJI ZA ODPOVĚĎ. ARCH.ADAMEC

Do vašeho společného jmění manželů ( SJM ) náleží ze zákona jak nemovitosti, neboť byly pořízeny za trvání manželství, tak závazky z vámi zmíněných úvěrových pohledávek a rovněž i vaše příjmy z podnikání či zaměstnání. Pokud jste nezúžili či jinak neupravili rozsah případně režim SJM odchylně od zákona, což je přípustné, ale z dotazu nevyplývá, že by tomu tak bylo, pak v případě vypořádání SJM zaniklého ( např. typicky rozvodem či prohlášením konkursu na majetek některého z manželů ) by předmětem vypořádání byl veškerý zmíněný majetek, bez ohledu na to, zda konkrétní právní úkon ( smlouvu o úvěru, smlouvu kupní, zástavní ) uzavřel jen jeden z manželů či oba. Rovněž splátky úvěru jsou za výše popsaných okolností plněním ze SJM bez ohledu na to, kdo z manželů figuruje jako plátce.