Dnes radí...

JUDr. Daniel Ševčík, Ph.D.

dansevcikbrno@seznam.cz

 
Zde získáte zdarma informativní rady týkající se nemovitostí.

Dotazy formulujte obecně.

Informativní rady nenahrazují poskytování právních služeb v konkrétní věci ani rozbory složitějších právních otázek.

Váš dotaz můžete vložit zde

JUDr. Daniel Ševčík, Ph.D.
Vážený pane doktore,
chtěla bych se zeptat, jak řešit v ins. zákoně problém, kdy správce je vázán zákonným předkupním právem z titulu spoluvlastnictví nemovitostí, a zároveň tito spoluvlastníci jsou osoby blízké, které nesmí nabývat majetek z podstaty. zajímalo by mne tedy, jak má správce správně postupovat. Předem moc děkuji za zodpovězení dotazu. K.M.

Jde o zajímavý střet dvou ustanovení insolvenčního zákona, konkrétně § 285 odst. 4 ( ukládají správci povinost respektovat zákonná předkupní práva ) a § 295 odst. 1 ( obsahující zákaz nabývání majetku podstaty osobám dlužníku blízkým ), který zákon výslovně neřeší. K praktickému řešení tohoto problému je třeba užít klasické postupy teorie práva a kvalifikovat vztah mezi nimi z hlediska obecnosti a speciality. Podle mého názoru obsahuje první z nich normu obecnou a druhé zvláštní, která má před obecnou přednost, neboť § 285 odst. 4 IZ je formulačně širší, dopadající plošně na všechny případy zpeněžování majetku v konkursu. § 295 odst. 1 IZ je oproti tomu zaměřené úžeji, na případy svoji povahou extrémní, sankcionované nadto absolutní neplatností takových dispozic ex lege. Této konstrukci napomáhá i postup dle odst. 3 cit. ust., který by v případě opačného vztahu mezi oběma ustanoveními ztrácel v daném případě smysl. Nejen generální zásada ratio legis ( jejíž aplikace je v případě českého zákonodárce často diskutabilní ), ale i výslovné vyjádření principů rovnosti, rychlosti a hopodárnosti v § 5 písm a) IZ mne vedou k přesvědčení, že správný postup správce by v daném případě představoval nepřihlížení k zákonným předkupním právům spoluvlastníků, neboť jim zákon nabytí předmětného majetku zakazuje. Nelze nadto opomenout ani porovnání zájmů chráněných insolvenčním zákonem, kdy nabytí majetku ve prospěch úzké skupiny subjektů ( dlužníku blízkých osob ) ustupuje zájmům širšího spektra ( věřitelům ) na průhlednosti a celkové férovosti insolvenčního procesu.

JUDr. Michal Žižlavský
Vážený pane doktore, může insolvenční správce zpochybnit smlouvy, které dlužník uzavřel ještě před zahájením insolvenčního řízení? Pokud ano, jak dlouho zpětně může insolvenční správce jít? Dekuji za odpověď.

Ano, správce může zpochybnit smlouvy, uzavřené dlužníkem až 5 let zpětně od zahájení insolvenčního řízení. Jde o 1 rok obecně, 3 roky v případě osoby blízké dlužníkovi nebo osoby, která tvoří s dlužníkem koncern (§ 241 odst. 4 insolvenčního zákona) a 5 let při úmyslném jednání (§ 242 odst. 3 insolvenčního zákona).

JUDr. Michal Žižlavský
Dobrý den,

ve seznamu insolvenčních správců jsem zjistil, že insolvenčnímu správci, se kterým komunikuji v souvislosti s jednou obchodní společností, na kterou byl prohlášen konkurz, zaniklo právo vykonávat tuto činnost k 31.12.2009 z důvodů uvedených v § 40 odst. 2 z. o in. spr.. Přesto tuto činnost i nadále vykonává. Chtěl jsem se zeptat, zda jsou jím provedené úkony po uvedeném datu vůbec platné?

Děkuji za odpověď.
Václav

Soudy zatím (mlčky) dovozují, že byl-li správce ustanoven v době, kdy měl oprávnění k výkonu funkce, může řízení dokončit. Osobně považuji tento názor za diskutabilní. Pokud hodláte věc řešit kupř. i pro nekvalifikovaný postup takového správce, lze dát soudu podnět k odvolání správce ve smyslu § 31 odst. 1 insolvenčního zákona. Podnět může podat kdokoli, nevyžaduje se pro něj žádná zvláštní forma, jen musí být adresován správnému soudu, je vhodné v něm uvést spisovou značku a je třeba popsat důvod pro odvolání správce (obecné náležitosti podání upravuje subsidiárně § 42 občanského soudního řádu).

JUDr. Pavel Berger
Dobrý den, jsem zaměstnancem firmy, která mi dluží již 2 platy. S ostatními zaměstnanci uvažujeme o podání návrhu na insolvenci na tuto firmu. Nechceme však investovat do poplatku za insolvenci. Můžete nám prosím poradit, zda poplatek za insolvenci se dá prominout? Děkuji Šárka Werbová

Vážená paní, v insolvenčním řízení může insolvenční soud před rozhodnutím o insolvenčním návrhu uložit insolvenčnímu navrhovateli, aby ve stanovené lhůtě zaplatil zálohu na náklady insolvenčního řízení. Pozitivní zprávou pro Vás je, že tuto zálohu nelze uložit insolvenčnímu navrhovateli, který je zaměstnancem dlužníka a jehož pohledávka spočívá pouze v pracovněprávních nárocích, což je bezpochyby Váš případ. S podáním insolvenčního návrhu tedy nemusíte váhat, neboť jeho podání pro Vás nebude znamenat povinnost platit zálohu na náklady insolvenčního řízení.
S pozdravem JUDr. Pavel BERGER, advokát

JUDr. Daniel Ševčík, Ph.D.
Dobrý den,
rád bych se touto cestou zeptal, zda je možné zažádat o insolvenční řízení, i když nevlastním žádný majetek. Jsem rozvedený, všechno zařízení jsem nechal bývalé manželce a dětem. Teď žiji s přítelkyní v pronajatém bytě, kde mi nic nepatří. Děkuji za odpověď.

Absence majetku, který by byl t.č. zapsatelný do majetkové podstaty, nebrání možnosti podat insolvenční návrh, jsou - li splněny podmínky úpadku či hrozícího úpadku, t.j. existence závazků po splatnosti, neschopnost je platit, případně u právnických osob a podnikajících fyzických osob stav předlužení a dále vždy pluralita věřitelů ( u PO a podnikajících FO je podání insolvenčního návrhu přímo povinnost ). U tazatele lze řešit úpadek jak konkursem, tak oddlužením ( nemá - li dluhy z podnikání ). Pro oddlužení musí však dále především doložit insolvenčnímu soudu, že jeho příjmy v nejbližších 5 letech dovolí uspokojit alespoň minimální zákonnou hranici, což je 30% hodnoty pohledávek nezajištěných věřitelů.

JUDr. Michal Žižlavský
Dobrý den pane doktore,jsem většinovým vlastníkem jedné velké společnosti. Bohužel v důsledku krize nejsme schopni dostát svým závazkům.Byl na nás podám ins. návrh. Připravovali jsme přeměnu společnosti.Jste uznávaným odborníkem v oblasti insolvence, můžete mi, prosím, poradit, za jakých podmínek a kdy lze udělat přeměnu v insolv. řízení?

Po podání insolvenčního návrhu, tedy po zahájení insolvenčního řízení na majetek společnosti, projekt přeměny nenabude účinnosti, pokud k němu nebude udělen příslušný souhlas podle insolvenčního zákona. Podrobný popis problému přesahuje možnosti této poradny. Pokud ale obrat společnosti za poslední účetní období předcházející insolvenčnímu návrhu dosáhl alespoň částku 100 mil. Kč nebo společnost zaměstnávala alespoň 100 zaměstnanců, bude zřejmě přeměna reálně přicházet v úvahu pouze při reorganizaci. V takovém případě musí být přeměna zahrnuta do reorganizačního plánu, přijatého většinou věřitelů a schváleného soudem.

JUDr. Daniel Ševčík, Ph.D.
Dobrý den, chci se zeptat zda lze někde nalést informace o insolvenčním řízení když znám číslo jednání(nebo něco takového) a na právník'(nebo exekutor) který byl pod tím podepsát je nedostupný a nemohu se s ním spojit. děkuji za odpověĎ

Pokud je zahájeno insolvenční řízení, jsou všechny informace o něm, včetně obsahu jednotlivých podání a rozhodnutí soudu, ze zákona uveřejňovány v insolvenčním rejstříku, přičemž přístup do něj je veřejný a zdarma. Lze jej nalézt na adrese zřízené Ministerstvem spravedlnosti : https://isir.justice.cz/isir/common/index.do

JUDr. Daniel Ševčík, Ph.D.
Dobrý den.
Hledám odpověď na otázku, zda insolvenční správce při vymáhání pohledávek dlužníka za třetími osobami, které jsou cizí národnoti (v rámci EU), musí zahájit řízení v cizině nebo zda lze řízení zahájít i u tuzemského soudu.
Děkuji

Odpověď je v příslušnosti soudu podle občanského soudního řádu. Pokud je cizí státní příslušník - fyzická osoba, podnikatelem a podniká na území ČR, lze proti nemu zahájit řízení u soudu, v jehož obvodu má místo podnikání, případně v jehož obvodu se na našem území zdržuje, jinak u soudu, v jehož obvodu má majetek. Dále lze proti zahraniční osobě ( bez ohledu na to, zda jde o příslušníka státu EU či nikoli ), zahájit řízení u soudu, v jehož obvodu má podnik nebo jeho organizační složku, jíž se spor týká. Konečně lze takovou osobu žalovat rovněž u soudu, kde má pracoviště, v jehož obvodu došlo ke skutečnosti, zakládající právo na náhradu škody. Ve speciálních případech sporů s takovými osobami, v nichž jde o uplatnění práv ze směnek, šeků, cenných papírů, lze žalovat v obvodu soudu dle platebního místa takového instrumentu, u sporů burzovních pak u soudu dle sídla buzry. Teprve pokud nepůjde o žádný z popsaných případů, bude třeba uplatnit nároky v cizině.

JUDr. Pavel Berger
Co všechno musím pro soud připravit, když budu podávat na sebe insolvenční návrh? Děkuji za odpověď. Kocingerová

Pro přípravu insolvenčního návrhu je potřeba sestavit:
a) seznam svého majetku včetně svých pohledávek s uvedením svých dlužníků (dále jen "seznam majetku"),
b) seznam svých závazků s uvedením svých věřitelů (dále jen "seznam závazků"),
c) seznam svých zaměstnanců,
a dále je třeba doložit listiny, které dokládají úpadek nebo hrozící úpadek
V seznamu majetku je třeba označit jednotlivě svůj majetek, včetně pohledávek. U pohledávek stručně se uvedou skutečnosti, na kterých se zakládají, a uvede se jejich výše; dále je třeba se výslovně vyjádřit k jejich dobytnosti. U majetku, včetně pohledávek, o kterých probíhá soudní nebo jiné řízení, nebo ohledně nichž již bylo příslušným orgánem rozhodnuto, se tato řízení (rozhodnutí) označí.
V seznamu závazků je dlužník povinen jako své věřitele označit všechny osoby, o kterých je mu známo, že vůči němu mají pohledávky nebo jiná majetková práva, nebo které vůči němu pohledávky nebo jiná majetková práva uplatňují Jsou-li věřiteli dlužníka osoby dlužníkovi blízké nebo osoby, které tvoří s dlužníkem koncern, musí dlužník tyto skutečnosti výslovně uvést.
Dlužník v seznamu závazků stručně uvede, které z pohledávek svých věřitelů popírá co do důvodu nebo co do výše a proč. Má-li dlužník věřitele, o kterých je mu známo, že proti němu mají právo na uspokojení ze zajištění, nebo kteří toto právo proti němu uplatňují, uvede je odděleně. U pohledávek těchto věřitelů dále označí věci, práva, pohledávky nebo jiné majetkové hodnoty, u kterých se uplatňuje uspokojení ze zajištění, včetně údaje o tom, které movité věci se nacházejí v držení věřitele nebo třetí osoby, dále označení druhu zajištění a důvodu jeho vzniku. Dále dlužník uvede, zda a v jakém rozsahu právo na uspokojení ze zajištění popírá a proč. Nemá-li dlužník žádné zaměstnance nebo žádné dlužníky, uvede to v seznamech výslovně. Předložené seznamy musí dlužník podepsat a výslovně v nich uvést, že jsou správné a úplné.

JUDr. Pavel Berger
Dotaz k podmínce práva vykonávat insolvenčního správce mám dotaz, zda vysokoškolské vzdělání s titulem Ing. ukončené v r. 1988 lze považovat za VŠ vzdělání magistereského studijního programu?
Děkuji

Dobrý den, aktuální právní úprava vysokého školství je obsažena v zákoně č. 111/1998 Sb., v platném znění. V přechodných ustanoveních tohoto zákona v § 98 odst. 1, písm. b) je stanoveno, že vysokoškolské studium podle § 18 zákona č. 172/1990 Sb. (dříve platný zákon o VŠ) je považováno za magisterský studijní program. Dříve platný zákon o VŠ rovněž stanovil, že Vysoké školy a fakulty zřízené podle dosavadních předpisů uvedené v příloze jsou vysokými školami a fakultami podle tohoto zákona (zák. č. 172/1990 Sb.). Lze tedy uzavřít, že vysokoškolské vzdělání s titulem Ing. ukončení v r. 1988 lze považovat za VŠ vzdělání magisterského studijního programu. S pozdravem JUDr. P. BERGER, advokát